POSLEDNÍ SLANĚNÍ 2009 - 21.11. U BRABCŮ 

  Zvu všechny členy HO Doubrava i jejich přátele a spolulezce na Poslední Slanění, které se uskuteční 21.11. 2009 na Doubravce. Tímto zároveň objednávám hezké počasí, abychom tedy mohli zalézt a slanit. V 17. hod. u Brabců v Dolním Sokolovci proběhne výroční oddílová schůze, kde vybereme členské příspěvky pro objednání průkazek na rok 2010. Výše příspěvků je stejná: 400,- dospělí, děti 100,- veteráni (dědci) nad 60 let zdarma, pro nové členy ČHS vstupní poplatek 50,-, + 50,- na fungování našeho oddílu(např. na zaplacení webu...). Dále je třeba doplnit do oddílové a svazové databáze aktuální údaje - kontakty, adresy, instruktory apod., takže o kom víte, že na slanění nepřijde, tak ať po někom z vás pošle údaje o sobě, na svazu to vyžadují. Pokud máte věcné návrhy na zlepšení fungování oddílu, tak si je připravte, můžeme je probrat. Kdo nemá přístup k internetu, tak mu prosím předejte info o slanění.     David

Ahojky, tak se mi podařilo dát dohromady článek o našem povedeném Hollentalu 

Hollental

start byl tentokrát skoro dle plánu, vraceli jsme se jen jednou, a to pro Jardovu bundičku. Což bylo beztak téměř bezpředmětné, jelikož když jí potřeboval, zapomněl si ji pro změnu v základním táboře :-) .

Cestu jsme ukázněně prospali, aby mohl Mareček v klidu nerušeně řídit a nebyl zbytečně rozptylován.

SOBOTA

Krásné teplé ráno bylo příslibem prima víkendu a nabízelo nejlepší podmínky k lezení. Některá místa byla sice zateklá, skála se rozpadala pod rukama a šutry padaly jak švestky po dešti, ale po dosažení vrcholu 340ti lezeckých metrů nám byl odměnou překrásný výhled na divokou krajinu.

Ahoj, hledám někoho na lezení do Arca od 4-7.9.09 odjezd z H.B. v pátek odpoledne po praci a návrat v pondeli v noci, nemám problém domluvit se i na jiných místech. Jsem zatím sám takže hledám 1 až 3 lidi do auta. Koukal jsem na předpověd a hláseji moc pekně.

Vayda

Ahoj, napadla mě taková věc - co takhle zajet koncem září na pár dní na Súlov???

průvodce

Dračí Zub – Tajná cesta III

Lukáš a Jarda

Mám cestu, co si chceme vylézt, uvítal mě jednou Lukáš a zažehl plamínek naděje na lezení. Je to komín na Dračí Zub, ale nevím, nevím, tlusťoch to nedá. Tato trapná poznámka na mojí obezitu se mě lehce dotkla a začal jsem se těšit, na lekci co mu udělím.

Nadešel den „D“, na předskalí Lukáš převzal vedení a zmizel v prasklině, na moje slova „jistím“ poznamenal „to je od tebe hezký, ale úplně zbytečný a pojď za mnou, sem se v pohodě vejdem“. Trochu s nedůvěrou jsem sledoval Lukyho hlavu, jak mizí v prasklině ve stropě a za ní začalo už mnohem pomaleji mizet i tělo. Když už bylo vidět jen chodidla, která sebou zběsile škubala ve volném prostoru, tak se ozvalo ze tmy „ překáží mi uzel na sedáku“. „Kdo by to řekl“ poznamenal jsem, když máš takovej luft pod nohama a nevodírej mi nový lano! Po této krátké konverzaci najednou chodidla zmizela a ozvalo se ze tmy „tady se to rozšiřuje, pojď za mnou“.